Za oblast, kde se vyvíjeli předchůdci jelení zvěře, je nutno považovat střední Asii. Odtud se rozšiřovala dvěma směry, na východ a na západ. Postupným vývojem se pak rod jelenů rozšířil po celé Evropě, Asii a Severní Americe. V Evropě je hlavním představitelem jelenů jelen evropský, v Asii jelen maral a v Severní Americe jelen wapiti. V Evropě se během vývoje vytvořilo několik geografických forem jelení zvěře, které bývají označovány buď jako geografické rasy, nebo jako poddruhy.

Jelení zvěř je původní středoevropskou zvěří a vyskytuje se již od pradávna na celém území naší republiky. Nejvhodnějším životním prostředím jelení zvěře jsou rozsáhlé komplexy smíšených lesů obklopené pastvinami. Jelení zvěř patří mezi konzumenty smíšené potravy a v takových podmínkách může nalézt dostatek klidu a přirozené potravy, zejména pastevních možností.

Jelení zvěři se v běžné myslivecké mluvě většinou říká zvěř vysoká, nebo jenom vysoká. Někdy se mluví též o zvěři červené a o zvěři královské. Samec jelení zvěře se nazývá jelen. Samičí zvěři a mláďatům se říká zvěř holá. Mláďata obojího pohlaví jsou kolouši, a to do doby, než se dá poznat pohlaví. Pak se používá až do věku jednoho roku pro samčího koloucha název jelínek a pro samičího koloucha název laňka. Ve věku od jednoho do dvou let se nazývá samec špičák a stejně stará samice čiplenka. Pak se z čiplenky stává mladá laň. Samičí kus jelení zvěře se od dvou let nazývá laň.

Mívá tyto přívlastky: mladá laň, stará laň, plná laň, v době březosti, kojící laň a vodící laň, v době, kdy vodí koloucha. Jelen starší dvou let se někdy označuje podle paroží, které nosí, takže hovoříme o jelenu s prvním, druhým, třetím (atd.) parožím. Je nutno si uvědomit, že jelen s prvním parožím je vlastně dvouletý, jelen s druhým parožím tříletý atd. Běžnější je označování jelenů podle tvaru či typu paroží. Pak jde o šesteráka, desateráka, korunového jelena atd.

Jelení zvěř přebarvuje dvakrát v roce. Zimní, delší, hustší a teplejší srst vyměňuje za kratší, řidší, letní srst a naopak. Jarní přebarvování probíhá od konce dubna do začátku června a podzimní přebarvování od září do října. Starší zvěř obojího pohlaví ukončuje jarní a podzimní přebarvování o něco později než mladá zvěř. V letní srsti převládá červenohnědá, v zimní srsti šedohnědá barva. Nejtmavěji bývá zbarven hřbet a vnější strany běhů, nejsvětleji břicho a vnitřní strany běhů. Kolouši mají výrazné bílé skvrny. Ztrácejí je na podzim, při první výměně srsti. Váha a výška jelení zvěře značně kolísá. Závisí nejen na věku a tělesné vyspělosti zvěře a na tom, zda jde o samce či samici, ale rovněž na individuální dispozici jedinců a na lokalitě, z které zvěř pochází. Délka těla jelena se uvádí v rozmezích od 190 do 245 cm a výška v kohoutku od 120 do 150 cm. Váha jelenů se pohybuje od 80 do 250 kg, u laní zhruba od 40 do 90 kg a u kolouchů od 25 do 40 kg. Dolní limity platí pro menší a lehčí západoevropskou formu jelení zvěře, horní pro východoevropskou (karpatskou) formu.