A
- Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě.
- Aference - nervové vzruchy, vedoucí od smyslových orgánů k centrálnímu nervovému systému.
- Afinita - v ekologii vztah dvou nebo několika živočišných druhů, majících přibližně stejné nároky na životní rostředí.
- Akarus - nepřenosná choroba-prašivina roztočová.
- Akinéze - nehybnost, reflexní strnulost v nebezpečí.
- Alopecie - lysivost, ztráta srsti.
- Androgyn - jedinec s ústrojím samčím a samičím.
- Anémie - chudokrevnost způsobená nedostatečnou činností krvetvorných orgánů, vedoucí k malátnosti a rychlé únavě.
- Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje.
- Aportér - přinašeč.
- Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků.
- Artemis - řecká bohyně lovu.
- Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce.
- Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje.
- Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života.
B
- Babka - stará zaječice.
- Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky.
- Bachyně - divoká svině.
- Bakadla - zaječí světla.
- Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".
- Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.
- Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.
- Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.
- Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.
- Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.
- Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.
- Barka - žertovné pojmenování staré laně.
- Barva - krvi zvěře říkáme myslivecky "barva", zvěř barví, zanechává pobarvenu dráhu.
- Bastard - kříženec nebo míšenec.
- Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů.
- Bažantář - pytlák bažantů.
- Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů.
- Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici.
- Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká).
- Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka.
- Běháčky - nožky malých druhů zvěře srstnaté.
- Běhoun - jednoroční sele divočáka.
- Běhy - končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů.
- Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus).
- Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí.
- Bílí - tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce.
- Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme kysličníkem vodičitým.
- Biochor - společenstvo rostlin a živočichů určité geografické oblasti s charakteristickým typem vegetace.
- Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí.
- Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum.
- Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá.
- Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů.
- Botulismus - nebezpečná otrava (klobásový jed).
- Boubel - larvální stadium tasemnic z řádu kruhovek.
- Boukati se - chrutí sviní divočáků nazýváme boukáním.
- Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva.
- Brkati - tetřev po večerním zásedu na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky.
- Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá.
- Březivost - doba, po kterou samice zvěře nosí plod.
- Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě jelena.
- Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka.
- Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty.
- Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují.
- Buráceti - bouřlivé opakující se hlasité projevy jelení zvěře.
- Bystřiti - zkoumá-li znepokojená zvěř se zvýšenou poztorností příčinu zneklidnění, říkáme, že bystří.
- Bžunda - neúspěch na honě; nestřelí-li lovec na honě ani jediný kus, jde z honu s bžundou.
C
- Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží.
- Castoreum - pachové žlázy bobra evropského.
- Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva, cekotrofů u hlodavců a zajícovců.
- Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího.
- Cibulka chlupu - zakončení chlupového kořínku.
- Cukrování - hlas divoké hrdličky.
- Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý.
- Cvrčala - drozdovitý pták.
- Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.
Č
- Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.
- Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.
- Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.
- Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.
- Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.
- Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.
- Čelesno - otvor psí boudy.
- Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.
- Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.
- Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.
- Černý - divočáky nazýváme černou zvěří.
- Červený - je název zvěře jelení.
- Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje.
- Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.
- Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.
- Čižba - chytání drobného ptactva.
- Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.
- Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.
- Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.
- Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.
- Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje.
D
- Daňče -mládě daňčí zvěře.
- Daňčice - kůže daňčí zvěře.
- Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.
- Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.
- Defekace - kálení.
- Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu.
- Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele.
- Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne.
- Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.
- Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací.
- Diana - římská bohyně lovu.
- Diestrie - pohlavní cyklus.
- Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu.
- Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.
- Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru.
- Divočák - vepř divoký.
- Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa.
- Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží.
- Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní.
- Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola.
- Dobývání - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu.
- Dohledávati - nezůstane-li zvěř při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat.
- Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení.
- Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí.
- Dominance -nadřazenost.
- Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté.
- Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního.
- Dráp -ochranný, hrabavý nebo útočný orgán ze zrohovatělé kůže.
- Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na škodné.
- Dravčí oko - světležluté oko u psa.
- Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně.
- Drbiště - místo v blízkosti kaliště.
- Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta.
- Drob - jedlé části vývrhu zvěře.
- Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu.
- Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě.
- Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají.
E
- Echinokokóza - časté onemocnění zvěře i psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí.
- Ekoetologie - zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů.
- Ekotop - část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu.
- Ekotyp - soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti.
- Ekoparazit - vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele.
- Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek.
- Endemit -malá izolovaná populace, vyskytující se pouze na jediném místě na světě.
- Endoparazit - vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele.
- Enkláva -pozemek nebo jeho část, obklopený územím, patřícím jinému majiteli.
- Epifýza - výrůstek mezimozku.
F
- Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně.
- Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice.
- Femur - kost stehenní.
- Ferina - žertovné pojmenování lišáka.
- Fertilita - plodnost.
- Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky.
- Fibula - kost lýtková.
- Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků.
- Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti.
- Fratricid -usmrcování sourozenců, obvykle menších, později narozených.
- Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky.
- Frkati - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní.
G
- Gastrolity - drobné kaménky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy.
- Genetika - věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů.
- Geohelmint - cizopasný červ.
- Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy.
H
- Habitus - celkový vzhled.
- Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté.
- Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků.
- Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov.
- Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře.
- Háky - špičáky divoké svině.
- Halali - zvláštní fanfára.
- Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu.
- Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny.
- Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti.
- Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká.
- Hermafrodit - organismus se znaky obou pohlaví.
- Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje.
- Hever - snímatelné zařízení pro napínání silných kuší.
- Hibernace - zimní spánek živočichů.
- Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců.
- Holá - holá zvěř jsou laně a kolouši nebo danělky a daňčata
- Houkač - vábnička na holuby.
- Houně - medvědí kožešina.
- Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože.
- Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků.
- Hroty - parohy špičáka.
- Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků.
- Hřad - noční zásed pernaté zvěře na stromě.
- Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka.
- Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a ostatní zvířata srstnatá mají hubu.
- Huhlání - tichý hlas výra.
- Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka.
- Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště.
- Hypofýza - podvěsek mozkový.
- Hypodermóza - choroba způsobovaná podkožními střečky.
CH
- Chabertióza - invazní onemocnění střev spárkaté zvěře.
- Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání.
- Chlup - zrohovatělý nitkovitý útvar pokožky.
- Chmýr - bílé podocasní peří orlů.
- Chrupavka - druh pojivé pružné podpůrné tkáně.
- Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců.
- Chřípí - nejbližší okolí nozder.
- Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík.
- Chvat - uchopení lišky psem v noře.
I
- Imigrace - osídlení určité oblasti organismy, které v ní dříve nežily.
- Immaturus - nezralý, nevybarvený.
- Index množivosti -koeficient určující průměrný počet potomstva z počtu samic v produktivním věku.
- Infanticid - usmrcování mláďat vlastního druhu.
- Infraskop - zařízení pro vidění ve tmě.
- Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí.
- IUCN - mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů.
- Izolace - odloučení, přerušení spojení s okolním prostředím.
J
- Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře.
- Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem.
- Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou.
- Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře.
- Jelenice - kůže jelení zvěře.
- Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící.
- Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků.
- Jílec - rukojeť tesáku.
- Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky.
- Jistiti - zvěř zkoumá bezpečnost svého okolí.
- Juvenilní - mladý, nedospělý.
K
- Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen.
- Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky.
- Kadaver -uhynulé zvíře.
- Kadence - rychlost palby ze střelné zbraně, udávaná v počtech výstřelů za minutu.
- Kácháč - vábnička na kachny.
- Káchati - hlas divoké kachny.
- Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců.
- Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují.
- Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých.
- Kapilarióza - invazní onemocnění tenkého střeva spárkaté zvěře nebo jícnu a volete pernaté zvěře způsobené druhy hlístic.
- Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí.
- Kaverna - kmitající dutina.
- Kelce - špičáky jelení zvěře.
- Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí, medvěda a bobra.
- Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá.
- Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů.
- Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního.
- Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých.
- Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře.
- Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí.
- Klubec - zobák větších ptáků.
- Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa.
- Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami.
- Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta.
- Kohoutice - neplodná bažantí slepice.
- Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta.
- Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží.
- Kontumace - uzavření.
- Kurunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami.
- Kořenáč - parožní stupeň daňka.
- Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky.
- Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků.
- Kosíř - velký otevřený nůž používaný k vyžínání trávy na pasekách.
- Kosmopolita - organismus rozšířený ve všech světadílech nebo chybějící jen na nepříliš velkých územích.
- Kostřec - nadocasní část peří ptáka.
- Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu.
- Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté.
- Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem.
- Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo.
- Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka.
- Kryptorchismus - vada pohlavních orgánů samců.
- Křivice - měknutí kostí u mladých psů.
- Křížek - chrupavka v srdci jelení zvěře podobná křížku.
- Kvičeti - hlas selat divočáků.
- Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku.
- Kýhati - hlas divokých hus.
L
- Láčava - žertovný název staré laně.
- Ládovačka - hovorové označení pro předovku.
- Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře.
- Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců.
- Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně.
- Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou.
- Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese.
- Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat.
- Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté.
- Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno.
- Letoviště - letní stávaniště.
- Leucismus - nedostatek pigmentů u zpravidla tmavě zbarvených druhů.
- Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší.
- Licousy - prodloužená srst na lících rysa.
- Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí.
- Lipochromy - skupina přírodních barviv, působících červené, žluté a zelené zbarvení pokryvu těla.
- Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list.
- Lizák - jazyk zvěře spárkaté a psů.
- Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří.
- Lopata - paroží daňka nebo losa.
- Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh.
- Lymfa - bezbarvá nebo nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní tekutina.
- Lyra - rozprostřený tatrč tetřívka.
M
- Mačeta -otevřený nůž s dlouhou a poměrně širokou čepelí.
- Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby.
- Maska - výrazná barevná skvrna na ptačích lících.
- Mecháč - jelen s parožím v mechu.
- Mekati - muflonky a kamzice mekají.
- Melaniny - hnědá až černá organická barviva v kůži obratlovců a jejích produktech.
- Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně.
- Metabolismus - přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, jež je základem života.
- Metání - porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů.
- Metastrongylóza - invazní onemocnění dýchacího ústrojí prasat divokých i domácích, způsobené plícnivkami.
- Mlazina - mladý lesní porost.
- Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace.
- Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky.
- Monofágie - potravní specializace na jediný druh potravy.
- Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí.
- Monokryptorchid - pes mající v šourku hmatné pouze jedno varle.
- Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši.
- Myxomatóza - infekční virové onemocnění divokých a domácích králíků.
- Mžurka - třetí víčko ve vnitřním koutku oka ptáků.
N
- Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř.
- Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu.
- Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti.
- Náhončí - osoba nahánějící zvěř.
- Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem.
- Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny.
- Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká.
- Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé.
- Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích.
- Natalita - množivost, počet narozených jedinců v populaci za určitou časovou jednotku.
- Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.
- Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví.
- Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých.
- Nekróza - místní odumření živé tkáně jako důsledek jejího rozsáhlejšího poškození nebo omezení krevního oběhu.
- Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy.
O
- Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce.
- Obřitek - zadní část kýt zvěře jelenovité.
- Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka.
- Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky.
- Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře.
- Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče.
- Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí.
- Okař - pytlák.
- Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě.
- Olifant - lovecký roh ze slonoviny.
- Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov.
- Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka.
- Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří.
- Ornitofág - dravec, živící se převážně ptáky.
- Ornitóza - virové onemocnění ptáků, přenosné na člověka.
- Osrdečník - vazivový vak, v němž je uloženo srdce.
- Ostrouhat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.
- Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.
- Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.
- Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov.
- Ozev - troubení na borlici při honech.
- Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány.
P
- Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a vosy a hrabe na různých místech.
- Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl.
- Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků.
- Paličky - první paroží parohaté zvěře.
- Pankreas - jedna z největších žláz v těle, ležící v dutině břišní v blízkosti dvanáctníku.
- Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů.
- Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků.
- Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků.
- Paramfistomatóza - invazní onemocnění spárkaté zvěře, zejména v zaplavovaných oblastech, způsobené motolicemi, cizopasícími v bachoru.
- Parazitoid - cizopasník vázaný pouze částí svého vývoje na tělo hostitele, kterého neusmrcuje.
- Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých.
- Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek.
- Patogenita - schopnost některých mikroorganismů nebo cizopasníků včetně hub a plísní vyvolat onemocnění v těle živočichů nebo rostlin.
- Pekáč - žertovné pojmenování zaječího lože.
- Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice.
- Peleš - hnízdo dravce.
- Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží.
- Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.
- Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi.
- Píchák - zobák sluky.
- Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí.
- Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka.
- Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří.
- Plicnivky - hlístice, cizopasící v plicích zvěře.
- Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř.
- Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve.
- Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně.
- Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění.
- Pokládati - kopulační akt u zvěře spárkaté.
- Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení.
- Poustevník - žertovný název jezevce.
- Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.
- Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.
- Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu.
- Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.
- Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí.
- Premoláry - zuby třenovní.
- Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře.
- Profylaxe - konkrétní ochrana před nemocemi.
- Propulsus - zakončení kopulace.
- Proutek - ocas lasice a hranostaje.
- Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté.
- Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst.
- Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní.
- Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji.
- Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých.
- Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí.
- Přezka - vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky.
- Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění.
- Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne.
- Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu.
- Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů.
- Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká.
- Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře.
R
- Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením.
- Rachitida - křivice vzniklá z nedostatku vitamínu D.
- Ratice - spárky kozorožců.
- Reaktivita - schopnost organismů různě reagovat na vnější podněty.
- Reducent - organismus, který přetváří organické zbytky na anorganické látky.
- Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka.
- Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu.
- Rezistence - odolnost organismu proti škodlivým činitelům.
- Roček - jednoletý srnec.
- Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá.
- Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku.
- Rouno - hříva muflona.
- Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům.
- Rýdovák - ocas dravců.
- Ryj - rypák divočáků.
Ř
- Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou.
- Řehtačka - dřevěný klapající nástroj.
- Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře.
- Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou.
- Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením.
- Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž.
- Říje - období sexuální aktivity savců.
S
- Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří.
- Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky.
- Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst.
- Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval.
- Sekati - kňour zbraněmi seká.
- Septikaemie - zaječí mor.
- Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody.
- Sídliště - místo přirozeného pobytu zvěře.
- Skalnice - lidový název pro skalní kunu.
- Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta.
- Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky.
- Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování.
- Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků.
- Spirochaetosa - pohlavní nákaza zajíců.
- Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího.
- Struky - mléčné cecíky samic savců.
- Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.
- Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.
- Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.
- Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.
- Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.
- Svírák - huba zvěře spárkaté.
- Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.
- Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.
Š
- Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.
- Škára - kůže divočáka a jezevce.
- Šoulačka - způsob lovu.
- Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.
- Špice - lodyha špičáka.
- Štětec - ocas jezevce.
- Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.
- Štětináč - lidové pojmenování divočáka.
- Štětiny - srst divočáků.
- Štětka - ozdoba loveckého klobouku.
- Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.
- Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.
- Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.
T
- Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.
- Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.
- Tchořina - tchoří kožešina.
- Tchořovina - tchoří zápach.
- Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.
- Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.
- Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.
- Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.
- Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.
- Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.
- Torba - lícní prostory křečka.
- Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.
- Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.
- Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.
- Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.
- Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.
- Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.
U
- Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.
- Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.
- Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.
- Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.
- Ušák - lidový název zajíce.
V
- Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.
- Vesla - noha ptáků s plovací blanou.
- Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.
- Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.
- Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.
- Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.
- Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.
- Větrník - nos zvěře spárkaté.
- Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.
- Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.
- Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.
- Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.
- Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.
- Vřeštidlo - vábnička.
- Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.
- Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.
- Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.
Z
- Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.
- Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.
- Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.
- Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.
- Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.
- Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.
- Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.
- Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.
- Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.
- Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky aj.
Ž
- Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.
- Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.
- Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté.
- Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté.
- Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.
